Čeněk Zíbrt, vlastním jménem Vincenc Jan Zíbrt (12.
říjen">12. října 1864 Kostelec nad Vltavou – 14. února 1932 Praha), byl český kulturní historik, folklorista a etnograf, profesor Karlovy univerzity. Někdy vystupoval pod pseudonymem E. Horský.
Prof. PhDr. Čeněk Zíbrt | |
---|---|
Čeněk Zíbrt | |
Narození | 12. října 1864 Kostelec nad Vltavou Rakouské císařství |
Úmrtí | 14. února 1932 (ve věku 67 let) Praha Československo |
Pseudonym | E. Horský |
Povolání | antropolog, historik, pedagog, bibliograf, folklorista, etnograf, profesor, učitel a publicista |
Alma mater | Univerzita Karlova Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
Témata | dějiny, etnografie, folkloristika a esoterismus |
multimediální obsah na Commons | |
původní texty na Wikizdrojích | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vincenc (Čeněk) Zíbrt byl český kulturní historik a bibliograf. Studoval na gymnáziu v Písku a později na filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde byl roku 1888 promován na doktora filozofie. Ve studiu pokračoval na univerzitách v Mnichově, Berlíně, Krakově, Lvově, Varšavě a v Petrohradu. Podnikl několik studijních cest do Norimberka, do Paříže, Ženevy a Basileje. Roku 1891 se stal docentem všeobecné kulturní historie na české Filozofické fakultě se specializací na Rakousko-Uhersko a zároveň byl přijat za písaře knihovny Muzea království českého. Roku 1901 byl mu udělen titul mimořádného profesora a začal přednášet o kulturní historii. Psal o „Kulturní historii“ do Ottova slovníku naučného. Zároveň působil v Muzeu království českého a roku 1904 po odchodu knihovníka Adolfa Patery do výslužby byl jmenován na jeho místo.
Zíbrt patřil mezi nejplodnější české spisovatele. Literárně činný byl od roku 1884, napřed v časopisech, pak řadou samostatných děl a studií z oboru kulturní historie a folkloru. Věnoval se totiž vedle prací o všeobecné historii hlavně studiu lidu československého a chtěje porozumět jeho minulé historii, přirozeným postupem vydal se na studie o nynější lidové tradici v životě lidovém, kdežto Zikmund Winter obírá se hlavně dějinami měst českých a August Sedláček dějinami šlechty. Tím dán jest rozvrh Zíbrtových prací. Jsou to jednak teoretické úvahy o studiu kulturní historie a rozpravy v oboru hlavně dějin středověkých, jednak jsou to obrazy z kulturních dějin českých, jednak srovnávací studie o českém lidu v celém jeho vývoji až po dnešní dobu. Úřad knihovníka dal Zíbrtovi kromě toho podnět k několika pracím na poli knihovědy a pomohl při provádění jeho životního monumentálního díla „Bibliografie české historie“, jejíž vydávání svěřila mu Česká akademie (I. třída). Roku 1900 vyšel I. díl, r. 1902 II., a pak usneseno, aby každý rok byl vydán svazek o 15 arších, a tři svazky aby tvořily vždy další díl. Díl III., vydaný roku 1906, dospěl k válce třicetileté, ve IV. dílu 1. svazek (vyd. 1907) k defenestraci roku 1618. Publikace tato jest jedno z největších děl podobného druhu ve světových literaturách.
Trvalou zásluhu má Zíbrt o soustavné vědecké pěstění národopisného studia u nás, jehož stal se téměř zakladatelem a vůdcem jakožto redaktor kulturněhistorického a národopisného sborníku Český lid, který založil a vydával společně s Luborem Niederlem roku 1892 a od ročníku V. 1895 samostatně řídil. Sedmnáct dosavadních ročníků Českého Lidu tvoří dnes nepřebernou pokladnici vědomostí všeho druhu o minulosti i přítomnosti lidu českého, slovem i obrazem, a lví podíl mezi spolupracovníky má sám redaktor, ukládaje v každém ročníku směrodatné studie, otiskuje materiály a podávaje přehled o ruchu vědeckém doma i v cizině. Od roku 1899 Zíbrt řídil jako spoluredaktor nejstarší vědecký časopis český Časopis Musea království Českého a od r. 1905 svěřena mu byla úplně redakce tohoto důležitého orgánu muzejního. Veliké zásluhy má Zíbrt i o bibliotéku Musea království Českého. Nejen že ji věnoval svou bohatou knihovnu soukromou, nýbrž získal jí četnými osobními styky, zejména se slavisty přicházejícími do Prahy, množství důležitých publikací slovanských.
Za svou činnost vědeckou byl Zíbrt poctěn členstvím a hodnostmi učených korporací domácích i v cizině, od České akademie a Královské české společnosti nauk, od antropologické komise při akademii věd v Krakově, od Císařské společnosti etnografů v Moskvě, od společnosti Towarzystwo ludoznawcze ve Lvově, od c. k. ústřední kommisse pro výzkum a zachování uměleckých a historických památek ve Vídni, od Société belge de folklore v Bruselu. Roku 1893 byl zvolen zahraničním členem poradního sboru při světovém kongresu folkloristickém v Kolumbově výstavě v Chicagu a zvolen čestným místopředsedou (pro Evropu) vědeckého sdružení The International Folk-Lore Association v Chicagu. České odborné a muzejní krajinské spolky udělily mu čestné členství atd.
Výběr statí dostupných on-line na Academia.edu
(Převzato s úpravami z Ottova slovníku naučného, sv. 27, str. 601—603.)
Životopisy: Jan Neruda, Humoristické listy 1891, č. 29.; T. Hrubý, Studentské Album, 1895, str. 98; Flajšhans, Písemnictví české, 1901, str. 739; Ivan Franko, „Folklorni praci dra Č. Zíbrta“ (čas. Žite i slovo II, Lvov 1894, str. 312—320); Český Lid VI, 1897, str. 294—320; Illustrovaný Svět IV., 1904; Národní Album Vilímkovo, str. 89; Přem. Ot. Plaček, „Bibliografický přehled kulturně-historických a lidovědných prací dra Č. Zíbrta“ (Táborský Kraj, 1905).
This article uses material from the Wikipedia Čeština article Čeněk Zíbrt, which is released under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 license ("CC BY-SA 3.0"); additional terms may apply (view authors). Text je dostupný pod CC BY-SA 4.0, pokud není uvedeno jinak. Images, videos and audio are available under their respective licenses.
®Wikipedia is a registered trademark of the Wiki Foundation, Inc. Wiki Čeština (DUHOCTRUNGQUOC.VN) is an independent company and has no affiliation with Wiki Foundation.