Politické ideje/Zdravotní pojištění zdarma

V první řadě je třeba zrušit závislost výše pojistného^{[P 1]} na příjmech pojištěnce.^{[P 2]} Účelem zdravotního pojištění je totiž solidarita zdravých s nemocnými, nikoliv solidarita bohatých s chudými, kterou již řeší jiné nástroje státního zřízení, například sociální dávky a daně. Duplikovat tuto funkci v systému zdravotního pojištění je nesystémové, systém to zesložiťuje a tím snižuje produktivitu práce. Tuto funkci lze přesunout do daňového systému, kam patří, a tím odstranit spoustu zbytečné administrativy. V případě, že výše pojistného bude nezávislá i na dalších faktorech (zejména věk, pohlaví a zdravotní rizika pojištěnce), bude konstantní, až na případné malé rozdíly mezi jednotlivými pojišťovnami a pojistnými programy.

V současné době (2017) by byl objem prostředků v systému veřejného zdravotního pojištění ČR zachován při konstantní výši pojistného něco přes 2000 Kč měsíčně. Vzhledem k tomu, že výše slevy na dani z příjmů na poplatníka je v současné době (2017) podobná, nabízí se jednoduché řešení financování navrhovaného plošného státního příspěvku na zdravotní pojištění: Zrušení slevy na poplatníka, tedy zásadní zjednodušení daňového systému a odpadnutí další zbytečné administrativy.

Dalo by se říci, že vymáhání nynějšího zdravotního pojistného nutí občany pracovat v rámci standardního ekonomického systému nebo se alespoň tvářit, že budou dělat cokoli (prostřednictvím evidence na úřadu práce), pokud se nechtějí vystavovat státním represím. Důsledkem zdravotního pojištění zdarma bude zmizení tohoto "karabáče", což může na první pohled vypadat jako efekt negativní. V přímém důsledku tohoto se však úřady práce budou starat jen ty o klienty, kteří skutečně chtějí pracovat, což povede k dalšímu snížení zbytečné admistrativy. I tak je však občan stále motivován k práci svou vlastní potřebou obživy a bydlení. To je však motivace pozitivní, která je jak známo mnohem účinnější než ta negativní, tedy karabáč, kterým se ho společnost snaží vtěsnat do předem nalinkovaných mezí.

Také stojí za zvážení, že bohatství naší společnosti je již tak velké, že holé přežití (tedy nikoli komfort) již dokáže zajistit i těm, kteří pracovat nemohou (například kvůli nedostatečné kvalifikaci) nebo nechtějí. Běžně se již objevují úvahy o bezpodmínečně zaručeném příjmu, které Švýcarsko dotáhlo do extrému implementací s překvapivě vysokou výší měsíční dávky. Každopádně dalším důsledkem bude snížení zbytečné stresové záteže určité skupiny obyvatel, což jim umožní věnovat se činnostem konstruktivním (podporovaným zmíněnou pozitivní motivací) a potenciálně prospěšným pro společnost.

Účelem veřejného zdravotního pojištění je bezpodmínečná dostupnost zdravotní péče, tedy aby každý měl přístup ke zdravotní péči, o které společnost uváží, že je pro něj potřebná a společností ufinancovatelná.^{[P 3]} Společnost se tím "krásně stará" o své členy, jenže za to od nich vymáhá zdravotní pojistné. Měli bychom si však uvědomit, že pro některé lidi může být riziko nedostupnosti zdravotní péče, případně dokonce i s následkem smrti, přijatelnější, než represe vymáháním pojistného. Nutíme-li je tedy platit za službu, kterou by raději s plným vědomím následků odmítli, neospravedlnitelně jim odpíráme část jejich svobody. Uvědomme si tedy, zda chceme prostě zajistit zdravotní péči pro každého a berme to jako dar společnosti jejím členům, anebo ne a učiňme zdravotní pojištění nepovinným.

Někdo zajisté namítne, že zahálka povede ke zvýšení kriminality.

1. ↑ V případě zaměstnance součet výší pojistného placeného zaměstancem a zaměstnavatelem
2. ↑ Srovnejte:
   • příspěvek za státního pojištěnce
   • pojistné za osobu bez příjmů nebo s minimální mzdou
   • pojistné za osobu s vysokými příjmy
3. ↑ Tvrzení, že každý dostane tu nejlepší možnou péči, je nesmysl. Na to společnost prostě nemá prostředky, protože léčbu některých nemocí lze snadno vylepšovat za cenu neomezeného růstu její ceny.