Pád namazaného krajíce

Asi jsme všichni někde slyšeli to rčení: Namazaný krajíc padne vždy namazanou stranou na zem.

Co takové tvrzení říká? Někdy jej slyšíme jakožto zákon schválnosti, v mnohých véce-méně humorných obměnách např. jakožto Murphyho zákon.

A co na to věda? Tušíme, že jakousi odpověď by na to mohla dát fyzika. Např. následující úvaha:

Chléb je pórovitý, tudíž vylehčený materiál. Tím, že jej namažeme, zaplníme póry na jedné jeho straně a tím pádem posuneme těžiště tělesa směrem k této straně. A pak – podobně jako u falešné hrací kostky – při náhodném vrhu bude padat častěji těžší, tj. namazaná strana dolů.

To, co věda z předloženého tvrzení musí odmítnout, je ono slovo vždy – neboť teorie i praxe učí, že existují i případy, kdy chléb padl namazanou stranou nahoru. Ono vždy tudíž musíme chápat jakožto určitou nadsázku, poukaz na jízlovost přírodních zákonů, které jsou jakoby vždy proti nám – příroda se spikla.

Pak musíme kvantifikátor vždy nahradit nějakým mírnějším, např.: Namazaný krajíc padne zpravidla namazanou stranou na zem.

Co je to ale ono zpravidla? Napadne nás rčení, že Výjimka potvrzuje pravidlo. Tedy že přistání krajíce do "poživatelné" posice pokládáme za výjimku. Co si ale představujeme pod pojmem výjimka? Jeden případ z deseti? Ze sta?

Asi by stačilo pár pokusů, které by nás vyvedly z omylu. Možná by to dopadlo přibližně fifty–fifty. Nezbývá, než zformulovat nějakou testovatelnou hypotézu, např:

Pravděpodobnost toho, že namazaný krajíc spadne namazanou stranou dolů, je statisticky významně vyšší než 1/2."

Testovat tuto hypotézu experimentálně by znamenalo připravit si (odhadem) alespoň tisíc namazaných krajíců a ty postupně (či najednou) nechat padat na zem. Ponechme zatím stranou počáteční podmínky takového experimentu. Pokud bychom neměli odběratele spadlých krajíců (což by v podmínkách vyhlášek EU mohl být problém), bylo by to plýtvání jídlem.

Alternativou k experimentu je observace; namísto abychom sami připravovali experiment, budeme evidovat všechny případy spontánního pádu krajíce na zem, které pak statisticky vyhodnotíme.

Nebezpečí ovlivnění výzkumu emocemi editovat

Právě takovýto test v sobě skrývá značné nebezpečí ovlivnění přirozenými emocemi člověka. Dá se nahlédnout, že jedna z možných dvou variant má na emoce člověka značně odlišný vliv, než varianta opačná, tudíž i tendence k zaznamenání (nebo zapamatování) případu je zcela odlišná.

Pozorování editovat

Zapisujte do tabulky podle vzoru. Výsledek 1 = namazanou stranou dolů, 0 = suchou stranou dolů.

• Objasnění fenoménu na TV Nova