Česko-estonská stratigrafie

Tato stránka je samostatný projekt
{cs} {et}
vysoká škola
Příslušnost: všeobecná

Stratigrafie je odvětvím geologie. Zabývá se studiem vrstev usazenin, jejich prostorovým uspořádáním (zjednodušeně řečeno, co je nahoře a co je dole) a datováním. Stratigrafické názvosloví je odvozeno ze jmen nalezišť hornin patřících k příslušným vrstvám.

Zde ovšem nastává problém, pokud se snažíme překládat nebo nějak koordinovat stratigrafické údaje v různých jazycích či původem z různých zemí. Totéž období geologického vývoje se může v různých oblastech různě projevovat, ale i tatáž vrstva usazenin může mít pro geology v různých oblastech různé označení podle toho, jaké naleziště je pro ně typické, či bylo typické v době vytváření národního názvosloví.

S tímto problémem se nesetkávají jen samotní stratigrafové, ale též překladatelé textů, které nějak zmiňují geologická období nebo usazeniny, nebo laičtí zájemci o geologii, pokud se ocitnou v jiných než domácích poměrech.

Tato stránka se snaží o postupné vytvoření konkordance mezi užívaným názvoslovím českým a estonským (a kvůli celkové orientaci též mezinárodně domluveným názvoslovím anglickým).

Vytyčení problému editovat

Existuje sice základní geologická periodizace, která se užívá celosvětově, ale u podrobnějších dělení, jimž se člověk nevyhne, když se setkává s konkrétními popisy geologických útvarů, se užívá celá řada různých stupnic v různých regionech a zemích, pročež není vůbec jednoduché dohledat, čemu na české stupnici odpovídá která vrstva estonské stupnice. Sice jsou k nalezení různé souhledy na stránkách geologických a stratigrafických společností, ale buď tam chybějí české, nebo estonské názvy, nebo to jsou jen dílčí přehledy.

Na této stránce proto postupně budujeme prakticky využitelný souhled (nejlépe vrcholící přehlednou hezky barevnou tabulkou) jednotlivých sedimentárních vrstev rozlišovaných českými a estonskými stratigrafy.

Zdroje (ke zpracování) editovat

Jednotlivé posloupnosti editovat

Estonská posloupnost editovat

(umístěné v tabulce jsou zaškrtnuty)

ediakara Hotovo
kambrium Hotovo
ordoviitsium — ordovik Hotovo
- öland
  - pakerordi (pakerort)
    - vihula
    - karepa
  - varangu
  GSSP tremadocian/floian
  - hunnebergi (hunneberg)
  - billingeni (billingen)
  GSSP floian/dapingian
  - volhovi (volkhov) [ke konci GSSP dapingian/darriwilian]
    - saka
    - vääna
    - langevoja
  - kunda
    - hunderum
    - valaste
    - aluoja
- viru
  - aseri
  - lasnamäe (lasnamägi)
  - uhaku
  GSSP darriwilian/sandbian
  - kukruse
  - haljala
    - idavere
    - jõhvi
  - keila
  - oandu [na začátku GSSP sandbian/katian]
  - rakvere
- harju
  - nabala
  - vormsi
  - pirgu
  GSSP katian/hirnantian
  - porkuni
silur Hotovo
- alam-silur
  - juuru
  - raikküla
  - adavere
  - jaani
  - jaagarahu
  - rootsiküla
- ülem-silur
  - paadla
  - kuressaare
  - kaugatuma
  - ohesaare
devon Hotovo
- alam-devon
  - tilže
  - kemeri?
  - rezekne
- kesk-devon
  - pärnu
  - narva
  - aruküla
  - burtnieki
  - gauja
  - amata
- ülem-devon
  - plavinase
  - dubniki
  - daugava

pleistotseen — pleistocén
holotseen — holocén

Pokus o tabulku editovat

anglický název estonský název český název

(GSSP jsou značeny dvojitou čarou)

globální členění			estonská posloupnost			česká posloupnost
útvar	oddělení	stupeň	oddělení	stupeň	souvsrství	oddělení	stupeň	souvrství
holotseen holocén
pleistotseen pleistocén

devon devon
silur silur
ordovician ordoviitsium ordovik	upper ordovician	hirnantian	harju	porkuni			kosovian kosov
		katian		pirgu
				vormsi
				nabala
			viru	rakvere
				oandu
		sandbian		oandu
				keila
				haljala	jõhvi
				haljala	idavere
	middle ordovician	darriwilian		uhaku
				lasnamäe lasnamägi
				aseri
			ölandi	kunda
				kunda			arenig
				volhovi volkhov volchov	langevoja
		dapingian			langevoja
					vääna
					saka
	lower ordovician	floian		billingeni billingen
		floian		hunnebergi hunneberg
		tremadocian		varangu varangu			tremadoc
				pakerordi pakerort	karepa
				pakerordi pakerort	vihula
kambrium kambrium
ediakara ediakara

Drobné poznámky k zapracování editovat

Volchov končí trochu dříve než arenig

Jednotlivé konkordance (dosud nezapracované) editovat

hunneberg, billingen, volkhov =+/- arenig
kunda, aseri, lasnamägi =+/- llanvirn

Rozpory editovat

Dobrotiv navazuje na llanvirn?[1] Llanvirn přesahuje až do svrchní dobrotivi?[2]

Na Paleodb mají varangu v překryvu s pakerortem, každopádně konec před koncem tremadocu.[3] Estonský přehled má rovněž konec před koncem tremadocu.[4] Nejčerstvější mezinárodní tabulka naopak uvádí přelom varangu a hunnebergu jako GSSP přelomu tremadocu a floianu.[5] Z posledně jmenovaného vycházím, protože se to zdá být nejaktuálnější stav.